Chceme, aby dítě projevilo zájem, ale zájem o co? Chceme, aby něco udělal, ale co přesně? „Cokoli, abyste se vyhnuli sezení u televize“ není nejlepší odpověď. Alan Kazdin, Ph.D., ředitel rodičovského centra a dětské kliniky Yale, nabízí několik rad, jak můžeme pomoci dětem, aby se o věci zajímaly.

1. Stanovte si cíl

Udělejte si jasný seznam aktivit, do kterých byste chtěli své dítě zapojit. Výbornou možností jsou tzv. „zkušební kurzy“. Dítě mohlo získat představu o věcech, jako je tanec, sport, hudební nástroje, věda, zahradničení. Pochopíte, co přesně vzbuzuje zájem dítěte a co by se dalo studovat hlouběji.

Miluje zvířata? Miluje filmy o bojových uměních? Proč? Pokuste se přijít na to, jak co nejjasněji definovat, co je podstatou možného zájmu. Mohla by skončit třeba jako dobrovolnice v útulku pro zvířata nebo se učit jezdit na koni. A možná se bude chtít dozvědět více o kung-fu nebo o tom, jak točit filmy.

2. Stanovte požadavky

Je velmi užitečné stanovit rozumné a nepříliš náročné požadavky na dítě co nejdříve. Dohodněte se například na věcech, které by měl dělat doma. S vaší domácností vám to moc nepomůže, ale vašim vztahům to nesmírně pomůže. A pro dítě je mnohem snazší pochopit, co od něj očekáváte.

Motivaci lze rozvíjet jako každý zvyk. Když neustále očekáváte, že vaše dítě bude plnit určité povinnosti, které se s přibývajícím věkem stávají stále běžnějšími, učí je to, že být aktivní a účastnit se života je zcela normální. Toto vědomí může být mocnou silou proti pasivitě a ztrátě zájmu.

3. Ukažte osobním příkladem

Rodiče mají často sklony k přednáškám a moralizujícím rozhovorům a mnohem méně dbají na možnost ovlivnit své děti vlastním příkladem. Důležitý je ale především osobní příklad rodičů. K rozvoji charakteru, zájmů a motivace vašeho dítěte můžete použít svůj vlastní životní model.

Pokud například rádi děláte něco mimo domov, vezměte si to s sebou, kdykoli je to možné. Muzea, společenské nebo politické akce, sport, dobrovolnictví – nezáleží na tom, co přesně. Hlavní je, že vás to baví. Tím, že své dítě vezmete s sebou, ho za prvé motivujete a za druhé utužujete váš vztah.

K tomu samozřejmě slouží i společné vykonávání běžných domácích prací, jako je nákup potravin a úklid. Teď nám ale jde o něco jiného: zapojit dítě do činností, které mu pomohou určovat vlastní zájmy, rozvíjet dovednosti, získávat znalosti a schopnosti. Podporují jeho touhu dělat něco mimo domov. A vaše přímá účast ovlivňuje jeho vnímání.

4. Rozvíjet dovednosti

Mnoho dovedností lze u dítěte rozvíjet bez osobního příkladu. Důležité je ale pomoci mu získat nové znalosti a dovednosti, seznámit ho s novými činnostmi. Snad bude ještě mnoho let něco dělat a přinese to ovoce v podobě jeho společenské angažovanosti.

Například hudební lekce nejsou jen o učení se hře na hudební nástroj. Účastí na koncertech a ve školním orchestru získá nové známosti mezi hudebníky, a to ho bude motivovat k rozvoji.

5. Poskytněte skryté stopy

Jak přesvědčit pasivní dítě, aby projevilo zájem alespoň o něco? To musí být provedeno opatrně, bez jakéhokoli tlaku, s využitím každé příležitosti. Často si ani neuvědomujeme maličkosti a detaily, které ovlivňují naše rozhodování a jednání. Mozek je neustále zaneprázdněn zpracováváním informací a nejčastěji se tak děje na nevědomé úrovni.

„Během výzkumu jsme pozorovali, jak skenovaný mozek reaguje na určité podněty, ale předmět studie obvykle odpovídá na otázku „Co se stalo?“ odpověděl: „Nic,“ říká Alan Kazdin. „Během našeho výzkumu jsme také zjistili, že pokud je nápověda předložena příliš rychle na to, aby si jí subjekt všiml, podvědomí ji stále používá k rozhodování. Například mírný zápach čisticích prostředků přiměje lidi, aby si začali uklízet na stole. Ale když se jich zeptáte, proč to udělali, nebudou o vůni mluvit, ale poskytnou nějaké přesvědčivé argumenty, které s tím naprosto nesouvisejí.“

Knihy, časopisy, hudební nástroj připravený ke hře… Nechte tyto (motivující) předměty vždy v zorném poli dítěte. To nevyžaduje mnoho úsilí, stačí je nechat ležet tam, kde jsou velmi snadno rozpoznatelné. Tato technika slibuje vážné výsledky, ale je důležité umožnit dítěti, aby s takovými vodítky samo interagovalo.

Jen si to představte: vaše dcera se právě podívala do časopisu a vy už vtrhnete do pokoje a začnete křičet: „Ach, viděl jsi tyhle fotografie? Jsou úžasné, že? Zarezervoval jsem nám lístek, abychom tam mohli jet na víkend!“ S největší pravděpodobností to zabije veškerý zájem. Nechte své dítě přijít na to, co s tímto vodítkem dělat. Použijte sílu příkladu, abyste nenápadně ukázali, jak se to dělá.

6. Podporujte komunikaci

Povzbuďte své dítě, když si pozve domů kamarády. Pak se váš domov stane ústředním místem a bude ovlivňovat dítě na dlouhou dobu. Jakmile dosáhnou dospívání, děti vás často oddělují od svých přátel. Ale pokud jste připraveni přijmout jeho nový svět, máte šanci se takovému odmítnutí vyhnout. Navíc na něj můžete dohlížet a chránit ho, aniž byste se k němu chovali jako k dítěti.

V tomto případě je také pro teenagera snazší odolat, když na něj vrstevníci působí negativně. Pokud plánujete dělat něco mimo domov, nechte své dítě pozvat přátele. Postupně zmizí potřeba vaší účasti, protože dítě si začne vybírat, kam půjde a bude mít své preference.

Pokud jeho přátele přijmete do své rodiny, uděláte první krok k udržení blízkého vztahu na mnoho let, aniž byste ho potlačovali nebo nutili volit mezi vámi a komunikací s vrstevníky.

Kniha na dané téma

„Psychologie rozvoje motivace“ od Vytise Viliunase

Proč jednáme tak a ne jinak? Co nás vede k dosažení našich cílů? Proč jsme připraveni překonávat překážky? Teorie Vytise Viliunase syntetizuje heterogenní představy o tak složitém a víceúrovňovém tématu, jako je motivační sféra člověka. Autor zkoumá nejrůznější faktory, které ji ovlivňují, od momentálních maličkostí až po vzdálené životní cíle a klasické i moderní výzkumy ilustruje na příkladech ze života, které zná každý z nás.