Narcističtí rodiče: jací jsou?

Stává se, že obtížný charakter člověka ve stáří změkne, možná proto, že má méně energie trápit své okolí. Bohužel se však častěji vše vyvíjí podle jiného scénáře. Ve stáří se stávají narcistické rysy osobnosti jako egocentrismus, sebezahleděnost, důvěra ve vlastní nadřazenost nad druhými lidmi, snížená empatie, sklon k manipulaci a neustálá potřeba obdivu a potvrzování své důležitosti od druhých ještě nesnesitelnější než před.

Obzvláště obtížné je to pro dospělé děti narcistů. V mládí se takové děti většinou snaží co nejdříve opustit rodinné hnízdo a pak se držet dál od svých rodičů. Ale když rodiče zestárnou a začnou potřebovat pomoc a péči, berou to na své děti, hrají na pocity viny, uchylují se k manipulaci a dalším taktikám. Navíc se toto chování obvykle zhoršuje, pokud se u starších lidí začne rozvíjet demence.

To, co narcisté milují nejvíc, je mučit ostatní hraním si na oběť a umělým vytvářením dramatu v jejich životech.

Faktem je, že narcisté nikdy nenesou odpovědnost za své chyby a omyly. Tím, že se prezentují jako oběti, mají tendenci svádět své nepohodlí na ty, kteří o ně stojí, a manipulovat je tak ve svůj vlastní prospěch. To vrací stárnoucím narcistům zpět ztracený pocit kontroly a nadřazenosti.

Čím jsou narcisté starší, tím méně mají příležitostí „vládnout“, čím jsou nevrlí a náročnější, tím silnější je potřeba je kritizovat, ponižovat a devalvovat. Rádi udržují lidi na hraně, způsobují jim potíže a jsou připraveni šířit fámy a pomlouvat své okolí, jen aby se znovu ocitli v centru pozornosti a přiměli ostatní pochopit, co se děje.

Co ale dospělé děti narcistů bolí nejvíce, je nedostatek empatie jejich rodičů. Mohou do poslední chvíle doufat, že si jich otec nebo matka na konci života konečně všimnou a budou je chtít lépe poznat, ale to se obvykle nikdy nestane.

Jak jednat s narcistickým rodičem

Obecně platí, že pokud jste nuceni pečovat o staršího narcistického rodiče, musíte se nejprve postarat o sebe. Zde je několik doporučení v tomto ohledu: dává Konzultační psycholožka Suzanne Degges-White:

  1. Stanovte si hranice. Uvědomte si, že narcista udělá cokoliv, aby od vás dostal, co potřebuje.

  2. Neočekávejte od rodiče víc, než může dát. Neustálé doufání v něco, co se nikdy předtím nestalo, vás jen vyčerpává a zklame.

  3. Naslouchejte sami sobě, uvědomujte si hranice svých emočních možností a nenechte se překračovat. Pokud máte pocit, že už toho máte dost, dejte si svolení, abyste se alespoň dočasně vyhnuli komunikaci se svým toxickým rodičem.

  4. Připomeňte si, že váš narcista dostane jen to, s čím se chcete rozloučit.

  5. Neměli byste ho záměrně provokovat nebo s ním nesouhlasit. To je jen jeho výhoda.

  6. Nikdy neberte jeho kritiku jako pravdu. Narcisté používají slova jako zbraně nebo nástroje, kterými ohýbají ostatní podle své vůle. Poznej svou cenu.

  7. Nastavte si vlastní pravidla pro komunikaci s rodičem a vyžadujte, aby je dodržoval. Může jít například o zákaz telefonování v pracovní době nebo zákaz neohlášených návštěv.

  8. Naučte se být trpělivý. Poslouchejte, ale nenechte se emocionálně zatahovat, nechte vše projít.

  9. Neobětujte vlastní rodinu požadavkům a touhám narcisty.

  10. Nesnižujte se na úroveň svého rodiče, když se vám vysmívá, posmívá se, snaží se vám dostat pod kůži, obviňuje a útočí. Pamatujte, že toto chování je založeno na emoční nezralosti.