Tradičně se věří, že za rozpoznávání řeči je zodpovědná levá hemisféra mozku. Nový výzkum vědců z Pekingské univerzity a jejich kolegů v Hongkongu však zjistil, že to neplatí pro všechny jazyky. A pokud například při rozpoznávání anglické řeči mozek skutečně používá pouze levou hemisféru, pak rozpoznávání čínské řeči vyžaduje aktivitu i z pravé. Faktem je, že klasická čínština (mandarínština) patří mezi tzv. tónové jazyky. Výška zvuku v nich je široce používána k rozlišení významu slov.

Ve svých experimentech vědci pomocí magnetické rezonance sledovali mozkovou aktivitu dobrovolníků, kteří poslouchali řeč v čínštině nebo angličtině (což byly v každém případě jejich rodné jazyky). Jak se ukázalo, u anglicky mluvících účastníků studie byly aktivovány tři specifické oblasti levé hemisféry mozku zodpovědné za rozpoznávání řeči – gyrus frontalis inferior, gyrus temporalis anterior superior a zadní část sulcus temporalis medium. Stejné oblasti byly aktivovány u čínsky mluvících účastníků. Kromě toho však zaznamenali i aktivitu v gyrus temporalis superior pravé hemisféry (1). Tuto oblast vědci již dříve spojovali s vnímáním hudby a zejména výšky tónu.

„Výška tónu je kritická pro vnímání hudby, ale neméně důležitá je pro pochopení významu v jazycích tónů,“ komentoval objev jeden z jeho spoluautorů, vědec z University of Hong Kong Gang Peng. QZ.com. „Na základě našich výsledků lze předpokládat, že pravá hemisféra se podílí na rozpoznávání řeči ve všech ostatních tónových jazycích.“ Mezi tónové jazyky kromě čínštiny patří například vietnamština, barmština, thajština a řada dalších jazyků, především asijských.

Tyto studie jsou důležité pro naše obecné pochopení mozkové aktivity a hemisférických interakcí během zpracování jazyka. V praktické rovině mohou být užitečné neurochirurgům při operacích mozku. Kromě toho částečně vysvětlují, proč se „čínská gramotnost“ s velkými obtížemi dostává lidem, kteří jsou zvyklí mluvit jazyky, ve kterých výška zvuku nijak nesouvisí s významem, například v ruštině nebo Angličtina. Z tohoto důvodu, řekněme, Mark Zuckerberg nebo britský princ William, kteří studují mandarínskou čínštinu, musí během lekcí doslova více pracovat hlavou – a to nejen jednou, ale oběma hemisférami najednou.

1. pnas.org