Jak se zbavit smutku? Jak to překonat? Jsme zvyklí připisovat tento pocit těm, kteří těžce tíží srdce. Ale to není pravda. Smutek nám pomáhá přežít.

Spisovatelka Monica Minehan vede skupiny jógové terapie pro lidi, kteří zažili ztrátu blízkých. A napsala příběh z perspektivy smutku, abychom se zamysleli nad povahou tohoto pocitu.

Kdyby mohl mluvit smutek, řekl by nám…

1. „Je mi to moc líto, odpusť mi“

Promiň, že jsem se místo lásky objevil na tvém prahu, ale taky jsem z toho stvořený.

Koneckonců jen proto, že máš hodně lásky, jsem schopen ti ublížit, když ztratíš někoho, na kom ti záleží.

2. „Můžeš přežít“

Vím, že si myslíš, že nemůžeš. Vím, že teď ti mizí půda pod nohama. Vím, že část vás zemřela spolu s někým, koho jste milovali. Vím, že život může mít někdy smysl bez toho, kdo je pryč.

A vím, že přežiješ. Jeden nádech po druhém, po minutě, den za dnem.

3. „Prosím, neschovávej mě“

Vím, že se lidé budou cítit trapně, když mě uvidí s tebou. Vaši přátelé jsou zmatení a nevědí, co říct. Vím, že je pro tebe snazší schovat mě, když přijdou hosté a posadí se ke stolu. Ale také bych chtěl být s tebou.

Dovolíte mi mluvit? Budeš mě poslouchat?

Nemohu slíbit, že se budu chovat klidně a slušně. Mohu mluvit nahlas, protože mám v sobě vztek. Možná propuknu v pláč, ale pokud ano, nebudu muset hledat místa, kde bych to všechno schoval v tobě. Chtěl bych tam, uvnitř, vytvořit více prostoru pro nás všechny, abychom byli blízko sebe a koexistovali. Ty, já, láska, hněv, smích, mír, naděje, radost… Ve tvém srdci je místo pro nás všechny.

4 „Miluji tě. Možná mě nemiluješ, ale já miluji tebe.“

Miluji tě, protože dokážeš tolik milovat. Že se nadále staráte o své děti, které přišly o rodiče. Nadále se staráte o obraz toho, koho jste milovali, ao jeho památku, i když je již pryč.

Jak necháte jeho oblíbenou knihu na stole, jeho věci necháte složené na úhledné hromádce – jak umožníte svým blízkým, aby s vámi déle bydleli ve věcech, které tu zůstaly.

Co na tobě miluji je, že nedovolíš světu zapomenout, že tu byli, že na nich záleželo, že jsou tvou součástí. Miluji tě.

5. „Najdi svou cestu“

Existuje mnoho odborníků, kteří o mně vědí všechno. Řeknou: Mám fáze, potřebuji jimi projít, jako bych byl něco, co se musí vyléčit, jako chřipka.

Nejsem nemoc, jsem taková, jaká jsem. Smutek. Část vašeho života, velmi důležitá, a neexistuje žádný správný nebo špatný způsob, jak mě vyzkoušet. Existuje jen jeden způsob – váš.

Různí lidé mě prožívají různě. Žádné dva nejsou stejné. Pojďme společně najít cestu, jak plakat a společně se uzdravit. Vaše vlastní cesta v tomto krátkém nádherném životě.