Emocionální pláč je jedinečné lidské chování, které lidi částečně spojuje. Slzy navíc pomáhají snižovat stres a uvolňují psychické napětí. Kromě pozitivních účinků je tu ale i stinná stránka – slzy jsou často považovány za projev slabosti a nedostatku zdrženlivosti.

Polské vědce zajímalo, zda pláč ovlivňuje to, jak ostatní vnímají naši kompetenci v konkrétní záležitosti. Aby se zjistilo, zda pláč ovlivňuje úsudek o profesionalitě, byly subjektům ukázány obrázky plačících i klidných lidí.

Každá fotografie byla doplněna krátkým textem popisujícím kontext, který mohl být pozitivní, negativní nebo neutrální. Například: „Snímek byl pořízen v okamžiku, kdy se dívka znovu setkala se svým milovaným, kterého mnoho let neviděla.“

V důsledku práce se ukázalo, že slzy mají malý vliv na vnímání kompetence

Velkou roli hraje situační kontext. Lidé, kteří pláčou, jsou tedy vnímáni jako neschopní jen za určitých podmínek. Například, když člověk plakal v emočně neutrální situaci (při praní prádla nebo při cestě do obchodu) a pozorovatelé nedokázali zjistit, co bylo důvodem jeho slz, považovali jeho reakci za nepřiměřenou a v důsledku toho byl plačící neschopný .

Zajímavé je, že přítomnost slz byla spojena jak s bezmocí, tak s poctivostí. Pokud člověk plakal v situaci, kdy slzy byly nevhodné nebo zbytečné, byl považován za bezmocného a jeho kompetence v očích ostatních lidí se snížila. Naopak, pokud se člověk rozplakal ve správné situaci, jeho kompetence se zvýšila.

Výsledky podle vědců ukazují, že stejně jako jiné emoční projevy nelze pláč studovat mimo kontext situace. Proto, abychom určili kořeny populárních negativních představ o slzách, je nutné se zaměřit na to, jak kontext mění jejich celkové vnímání.

Wróbel, M., Wągrowska, J., Zickfeld, J. H., & van de Ven, N. „Slzy neovlivňují kompetenci obecně, ale pouze za určitých okolností: Systematické vyšetřování ve 41 zemích.“ Emotion, 22(2), 292-304.