Někteří věří, že počet alergiků roste, protože jsme se zlepšili v identifikaci alergií. Jsou i tací, kteří viní špatné životní prostředí – vždyť dříve, když bylo více zeleně a méně aut, nebylo tolik alergiků. Obě tyto možnosti jsou však s největší pravděpodobností špatné.

„Nereagujeme na škodlivé látky ve vzduchu, ale na pyl rostlin a stromů,“ zdůrazňuje alergolog-imunoložka Yulia Bunina. — Podle teorie hygieny jde především o zlepšení situace s infekcemi v civilizovaném světě. Díky čistotě a dostupnosti antiseptik nemají těhotné ženy a děti kontakt s neutrálními mikroby.

Jejich imunitní systém nemůže správně trénovat a v jistém smyslu se „zblázní“ – začne reagovat na věci, které by neměl. Tedy na bezpečných pylových bílkovinách. Proto je v civilizovaných zemích situace s alergiemi horší než v jiných.“

Proč trpíme alergiemi?

Doposud nikdo nemůže se stoprocentní jistotou říci, proč se u někoho alergie objeví a u jiného ne. I když se můžeme narodit ve stejném městě, žít ve stejných podmínkách prostředí a starat se o své zdraví stejně, výsledek je úplně jiný.

Zejména z tohoto důvodu není známo, jak snížit riziko vzniku alergií u nenarozeného dítěte na nulu. Podle Yulie Buniny jde o individuální toleranci, v reakci lidského imunitního systému na dráždivou látku – tato reakce je u každého jiná.

„Existuje také koncept atopického pochodu (sekvence klinických projevů alergie u člověka s genetickou predispozicí – pozn. red.) – kdy přecitlivělé lidské tělo a jeho imunitní systém jsou opatrné vůči všem vnějším alergenem,“ říká alergolog.

Přítomnost alergií je souhrou okolností: vnější i vnitřní rysy

„V tomto případě dítě začíná trpět atopickou dermatitidou již v dětství. Jedná se o chronický zánět kůže, který se v předškolním věku může rozvinout v další onemocnění – sennou rýmu (sezónní alergie) a dokonce i průduškové astma. Často ti, u kterých se rozvine senná rýma, měli v dětství diatézu nebo potravinové alergie,“ dodává.

Ukazuje se, že přítomnost alergií je kombinací vnějších okolností a vnitřních charakteristik. Můžete tedy od narození dýchat čerstvý vzduch, ale mít genetické dispozice – a pak vás alergie neobejde.

Sezónní alergie a psychosomatika

Vzhledem k tomu, že sezónní alergie způsobuje pylová bílkovina, je podle Yulie Bunina pro práci s ní potřeba nikoli psychoterapie, ale imunoterapie: „Starším dětem, dospívajícím i dospělým může psycholog pomoci v případě atopické dermatitidy a bronchiální astma. Ale ne v případě senné rýmy.“

Existuje další úhel pohledu. Psychosomatolog Ekaterina Kuzhel se domnívá, že jakákoli alergie má psychosomatický původ – včetně alergie na květiny.

„Naše psychika a tělo jsou propojeny, takže to, co se děje s psychikou, se vždy odráží v našem fyzickém stavu. Takže kvetení může být pouze spouštěčem, které aktivuje alergickou reakci těla ve formě rýmy, slzení, kašle a dalších příznaků. A spoušť se spustí, protože ten člověk nebyl schopen pochopit a prožít určitou událost na mentální úrovni,“ vysvětluje.

„Například před pěti lety se Lera dozvěděla nějaké nepříjemné zprávy.“ Může to být odloučení od milovaného člověka, smrt milovaného člověka, propuštění z práce nebo dokonce konfliktní chvíle s přítelem. Dívka tuto informaci dostala, ale nedokázala ji žít, tedy přijmout a pustit.

A její podvědomí zároveň zaznamenávalo vše, co bylo v tu chvíli vedle ní: vůně, obrázky, zvuky. V tu stresující chvíli stála Lera vedle rozkvetlých šeříků. Nyní, když ucítí tento zápach, aktivují se její spouštěče a tělo vyvolá alergickou reakci,“ poznamenává Ekaterina Kuzhel.

Proč se příznaky sezónní alergie zhoršují?

Stává se, že v průběhu času se reakce těla na dráždivé látky stává silnější. Z psychologického hlediska zde může mít velký význam zvýšení hladiny stresu – má se za to, že psychický stres může zvýšit alergické příznaky. Psychosomatický přístup k alergiím poskytuje další vysvětlení tohoto procesu.

„Před rokem, když kvetla bříza, se dívka silně pohádala se svým manželem. Od té chvíle zůstal problém nevyřešený a pokračovali v konfliktech, říká Ekaterina Kuzhel. „Vzhledem k tomu, že se vztah s manželem nevrátil do normálu, během květu břízy dívka zažívá alergické záchvaty, které jsou postupně stále vážnější.“

Konflikty a vztahy s lidmi obecně tedy hrají klíčovou roli v chápání alergie jako psychosomatického jevu. Kvůli události v minulosti můžeme získat alergickou reakci, a pokud se budeme i nadále ocitat v podobných situacích nebo budeme události přikládat zvláštní význam, její příznaky zesílíme.

Zbavte se alergií

Nejlepší možností je samozřejmě kontaktovat specialistu a probrat s ním váš případ. Můžete se ale pokusit svůj stav zmírnit sami. K tomu psychosomatolog radí udělat 4 kroky.

1. Pamatujte, kdy se alergie poprvé objevila. Zamyslete se nad tím, co se tehdy mohlo stát, jaké události související se vztahem se odehrály. Dejte si dva tři dny na to, abyste si vše zapamatovali a zapsali.

2. Zhodnoťte, jak jste tyto události prožili. Zvláštní pozornost věnujte úzkostným chvílím. Jak traumatičtí byli? Jak jste se cítili? Napište, jaké emoce jste prožívali, v jaké roli jste byli – jako dítě nebo jako dospělý?

Co jste od situace chtěl? Co od vás očekávali lidé, kteří s vámi v tu chvíli byli? Všechny vaše pocity jsou důležité. Pokud z té situace zbyla negativita – vztek, vztek, zášť – musíte se nechat vyhodit.

Zapište si například všechny své myšlenky a pocity na kus papíru a poté jej roztrhejte. Nebo provádějte tělesné praktiky řevem, křikem, tancováním svých zážitků. Samozřejmě pro ně můžete plakat.

3. Přemýšlejte o tom, jaké poučení byste si mohli vzít z toho, co se stalo. Napište, co vás tato akce naučila. Uveďte, jak byste se chtěli příště zachovat v podobné situaci. A poděkujte sobě i všem zúčastněným postavám.

4. Prožijte tuto situaci znovu. Představte si, že byste se mohli vrátit v čase a ocitnout se v tom traumatickém okamžiku. Žijte jinak, dělejte to, co byste opravdu chtěli. Ale nezapomínejte být „šetrný k životnímu prostředí“ – vaše činy by měly být ku prospěchu vás i ostatních.

Psychosomatický pohled na problém přirozeně nevylučuje nutnost konzultace s alergologem. A v žádném případě byste neměli odmítat lékařskou podporu, kterou vám lékař nabídne: abyste se mohli soustředit na myšlenky o příčinách vašich alergií, musíte se nejprve cítit fyzicky dobře.

O odbornících

Julia Bunina – dětský lékař, alergolog-imunolog. Její Instagram (extrémistická organizace zakázaná v Rusku).

Jekatěrina Kuzhelová – klinický psycholog, psychosomatolog. Její Instagram (extrémistická organizace zakázaná v Rusku).