Trvalo mi roky, než jsem se sebou pracoval

Anna, 39 let, bankovní pracovnice

Dlouhá léta byly moje rodinné vztahy v naprostém rozkladu. S manželem jsme se na můj popud pokusili o rozvod. Ale nemohl jsem to dodržet a dal našemu manželství druhou šanci, o kterou opravdu požádal. Otěhotněla jsem, ale uvědomila jsem si, že se porodu velmi bojím, protože se nemůžu spolehnout na manželovu podporu. Rozhodla jsem se jít na potrat. To velmi ovlivnilo můj psychický stav. Téhož roku jsem byl hospitalizován s vnitřním krvácením a musel jsem podstoupit urgentní operaci. Pak jsem byl nucen opustit svou práci a strávil jsem dlouhý a bolestivý čas hledáním jiné. Zdálo se, že na všech frontách už jsem na dně…

Pochopila jsem, že musím se sebou něco dělat. Ale co? Bylo to pro mě těžké a nejasné. Celý život jsem se na to, co se děje, díval z pozice oběti: „Proč se mi to děje, proč, jak to, že jsem tak nešťastný?“ Prvním pokusem o pomoc byla v roce 2011 cesta do okresní bezplatné poradny. Od té chvíle začala moje cesta k terapii.

Terapeuta, se kterým jsem nakonec spolupracoval, jsem viděl o něco později, na konci roku 2012. Tehdy jsem ani pořádně nedokázal formulovat, s čím jsem přišel a proč. Zavazadla byla bohatá: rozvod mých rodičů, těžký vztah s matkou, s manželem – také naprostá hrůza. A naprostá nespokojenost se sebou a životem. Začali jsme kopat. Pamatuji si, že jsem se strašně bála, že teď „odhalím“ své skutečné já, budu se hrozně bát a nebudu s tím schopná žít…

Terapeut na mě zkoušel různé techniky. Kreslili jsme, hráli a stavěli svět v krabici. Nejlépe se mi ale osvědčily metaforické karty. S nimi jsem začal vynášet na denní světlo svůj vlastní svět.

Dost dlouho jsem chodila na terapie dvakrát týdně. Pak jsme přešli na jednou týdně. Trvalo roky pracovat na sobě a na sobě…

Teď už chápu, že spouštěčem řetězce událostí, které mě přivedly k psychoterapeutovi, bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí v životě – potrat. Byl to on, i přes to, že mě značně traumatizoval, kdo všechny proměny táhl s sebou. A v roce 2012 jsem se s pomocí terapeuta konečně odrazil od tohoto dna a začal stoupat vzhůru, ke svému skutečnému já.

Pak mi život pravidelně házel problémy. V roce 2017 nastal těžký zlom, kdy jsem musel navštívit psychiatra a brát antidepresiva. Tehdy jsem se konečně seznámil se svou vnitřní propastí, objal ji a miloval. A… odtamtud se na mě usmáli! V důsledku toho jsem se s manželem rozvedla. Teď jsem šťastná: postarala jsem se o sebe, hodně jsem zhubla a užívám si být s přáteli a svým dítětem.

V mé práci s psychoterapeutem skvěle fungovala podobenství, analogie, mapy a jen vtipy. Bylo velmi důležité najít odborníka, který mě přijal takového, jaký jsem, a to i přes způsob používání silných slov ve své řeči.