Proč je potřeba bezpečí důležitější než potřeba lásky
„Vystup ze své komfortní zóny!“, „Vyrůst nad sebe!“, „Utíkej, jak rychle můžeš, jen abys zůstal na místě!“ – všichni a všechno nás volá. Zdálo by se, že vše je logické: pouze tím, že vykročíme do nového, neobvyklého, můžeme změnit sami sebe a změnit svůj život. Jinak jsme odsouzeni k plavání v obvyklé bažině – známé a bezpečné. Proč je pro nás bezpečnost – zvláště v osobních vztazích – tak důležitá a je to tak špatné?
O Maslowově pyramidě jste už určitě nejednou slyšeli. Americký humanistický psycholog vyvinul myšlenku hierarchie potřeb a uspořádal je v sestupném pořadí podle důležitosti. Takže pyramida je založena na fyziologických potřebách: kyslík, jídlo, jídlo, sex. Další úroveň zabírá potřeba bezpečí.
Předpokládá se, že potřeby vyšší úrovně se aktualizují, když se vypořádáme s předchozí úrovní: pokud máme střechu nad hlavou, jsme nasyceni, nikdo na nás neútočí, je čas cítit potřebu lásky, komunikace , být slyšen a oceněn.
Pokud je ale určité procento lidstva více či méně zajištěno jídlem a vodou, pak často nastávají problémy s další úrovní. A jako obvykle vznikají v dětství. Faktem je, že bezpečnost není pouze nepřítomnost přímého ohrožení našeho života a zdraví. Potřebujeme nejen fyzickou, ale i emocionální jistotu, stálost vztahů (tedy, aby nám blízcí zůstali nablízku).
Když je tato potřeba uspokojena, můžeme budovat zdravé vztahy s rodinou, přáteli, partnery a sami se sebou a cítit se milováni. Ale co když se to nestane? Pokud se necítíme emocionálně a fyzicky v bezpečí s lidmi kolem nás, necítíme se být milováni.
Jsme neustále ve střehu, nebo nuceni se bránit, nebo jsme se přede všemi oplocili neprostupnou zdí. Náš vztah se nevyvíjí. A co je nejdůležitější, nemůžeme někoho bezpodmínečně milovat.
Nevědomě si stále klademe otázku, zda budeme i nadále milováni, nebo budeme jednoho dne opuštěni? Milují nás jen tak – nebo sobecky? Můžete svému milovanému věřit nebo ne? Aniž bychom se cítili v bezpečí, trpíme a pochybujeme, místo abychom přijímali a milovali.
Proč se necítíme bezpečně?
Toxické prostředí, citové nebo fyzické týrání, nedůslednost v chování rodičů (kdy by stejné jednání dítěte mohlo vyvolat zcela odlišné reakce), zanedbávání našich základních potřeb – existuje mnoho důvodů, proč se necítíme bezpečně.
Mnozí v dětství necítili pevnou půdu pod nohama, ale spíše vratkou pohyblivou plošinu, a to nemohlo ovlivnit vnímání sebe sama, následný výběr partnerů a pohled na vztahy.
Pochybovali jste někdy o upřímnosti vyznání lásky adresovaných vám? Slyšeli jste ve své hlavě otravný hlas svého vnitřního kritika, který vás přesvědčoval, že vás vlastně nikdo nepotřebuje? Pokud ano, je velká šance, že vaše základní potřeba bezpečí nebyla v dětství naplněna.
Možná je fakt, že ti rodiče projevovali lásku nepravidelně nebo tě milovali vůbec jen za určitých podmínek (když jsi byl „hodný“ chlapec nebo dívka), a nyní je pro tebe těžké bezvýhradně důvěřovat svému partnerovi a věřit lidem obecně. .
Co dělat?
Hodně se kolem nás mluví o tom, jak je důležité partnerovi důvěřovat a nebát se mu ukázat svou zranitelnost, a je to pravda. Pro mnohé to ale není snadné. Jak se můžeme cítit sebevědoměji a klidněji?
- Snažte se navázat silné spojení. Vášeň a sex jsou samozřejmě ve vztahu nesmírně důležité, ale pokud vás s partnerem spojuje jen toto, nemůžete na tomto základu postavit nic pevného. Promluvte si se svým blízkým, postupně se otevírejte a pusťte si ho blíž. To bude klíč k dlouhodobému vztahu.
- Vytvořte bezpečný prostor. Naučte se otevírat se, důvěřovat si a podporovat se, být jeden pro druhého bezpečným přístavem, do kterého se můžete schovat, když se v životě něco pokazí. Buďte tam neustále, den za dnem, bez ohledu na to, co se děje.
- Respektujte se navzájem. Neexistují žádné ideální vztahy: všichni ztrácíme nervy, říkáme zbytečné věci a z ničeho vytváříme skandál. Ale i konflikt může být příležitostí ke sblížení, pokud se naučíte aktivně naslouchat, otevřeně mluvit o svých pocitech a projevovat empatii.
Neignorujte svého milovaného, nestahujte se do sebe. Respektujte vzájemné pocity a úhel pohledu, i když se právě teď díváte různými směry. A ať se stane cokoli, nedělejte unáhlená rozhodnutí – dejte sobě i svému partnerovi čas na vychladnutí, přemýšlení a klid.
„Jsme spolu, zvládneme to, uspějeme“ – tato jednoduchá slova nám pomáhají cítit se bezpečně. Řekněte je tedy často a buďte připraveni je slyšet zpětně.
