Experimentu vědců z univerzity v Birminghamu se zúčastnilo 5705 respondentů z 96 zemí světa (průměrný věk 27 let). Vědci je požádali, aby ohodnotili své emocionální a fyzické utrpení na stupnici od 1 (žádné utrpení) do 10 (nesnesitelná bolest). Ukázalo se, že více trpí ženy: své emocionální zážitky ohodnotily na 6,84 bodu (u mužů 6,58), fyzické na 4,21 (u mužů 3,75).

Je přitom známo, že iniciátory rozchodu jsou častěji ženy. Nejčastějším důvodem je „nedostatek vzájemného porozumění“.

Ti, kteří byli opuštěni, obvykle trpí více než ti, kteří opustili sami sebe nebo se oddělili od partnera po vzájemné dohodě. Ženy se přitom většinou po čase plně zotaví a nakonec se emocionálně ještě více posílí. Muži se obvykle nevzpamatují, ale jednoduše se „dají dohromady“.

Z evolučního hlediska je pro muže důležitější kvantita než kvalita partnerek, takže rozpad vztahu je pro ně méně tragický

Hlavní autor studie, výzkumník z University of Birmingham Craig Morris, se domnívá, že tyto rozdíly mají biologický základ: ženy mohou ztratit mnohem více špatným výběrem partnera.

„Pro ženu může jedno setkání vyústit v devět měsíců těhotenství a mnoho let péče o dítě, zatímco muž v zásadě nemůže za dítě utratit vůbec nic. Vzhledem k tomu, že ženy riskují kvůli velkým biologickým „investicím“, je pro ně evolučně výhodné být při výběru partnera selektivnější. Přestávku ve vztahu s „kvalitním“ partnerem proto prožívají obtížněji,“ vysvětluje Craig Morris.

Z evolučního hlediska je pro muže důležitější kvantita než kvalita partnerek, takže rozpad vztahu je pro ně méně tragický. Jelikož jsou však muži mezi sebou biologicky soutěživí, může být pro ně těžké uvědomit si, že jsou opět postaveni před hledání a výběr partnerky.

Člověk do 30 let stihne zažít rozchod v průměru třikrát a minimálně jednou je tak těžký, že výrazně snižuje kvalitu života na mnoho týdnů, ba měsíců.